Duše, tahoun a prezident jabloneckého fotoklubu Balvan. Popravdě ani nevím, kolikátá sestava Balvanu to momentálně je. Ač jeho tvorku sleduji spíše nárazově, jeho poetika mne nesmírně baví. Jako velmi zaměstnaný jedinec mi Zbyněk poslal své fotky s tím, že text bude. Jednou. Jelikož se stránky fotoklubu oděly do nového hávu, tedy moderně řečeno, dostaly nový designe, nemohu ani zde odcizit nějaké údaje. Leč přeci se z hlubin internetu podařilo vydolovat pár vět. Jako mnozí začal fotografovat v dětství s otcem. Později přišla vojna, pak tři synové a po roce 2000 naopak odešlo zdraví. Vše špatné je pro něco dobré. Byl nucen hledat koníčka, který ho přinutí pohybovat se ( hlavně venku). Tak díky chorobě máme možnost se potěšit Zbyňkovými snímky.
